PĚNKAVA S LOUTNOU

Antonín Přidal

Obsazení: 3 ženy

První z aktovek inspirovaných osudy věčných poutníků, proklínaných a milovaných středověkých bavičů: Pěnkava a Loutna putují do města, kde se konečně dosyta najedí, odpočinou a snad potkají muže, o jehož srdce se musí dělit. V nekonečném bloudění narazí na osamělou chatrč. Podivná stařena jim dovolí přenocovat pod zvláštní podmínkou: chce, aby jí vyprávěly, co dosud neslyšela. Každý z jejich příběhů, však poopraví dle své pravdy tak, že končí smrtí či neštěstím. V boji mezi nadějí a marností vítězí nakonec Pěnkava příběhem, v němž je přemluveno neštěstí a vítězí láska. Neslýchaná věc: stařena svou porážku dívkám vrátí, když jim připomene jejich neštěstí v lásce k podvodníkovi. Ale pro Pěnkavu s Loutnou není rozhodující minulost, ale budoucnost s jejími nadějemi, jakkoli bláhovými.

Hra tvoří ženský protějšek ke hře Sen ve třech (Sen o dvou kůrkách), dohromady tvoří diptych Malé noční hry.

„Vždycky jsem chtěl, aby divadlo bylo velmi jednoduché, vyrůstající vlastně z holého vzduchu tak jako to, co roste v Pěnkavině hlavě. Může-li být zvěst o síle fantazie a hravosti, měla by se o tuto sílu opřít. Je to skutečně setkání s dotěrným nebezpečím? Anebo jen něčí těžký sen? Je to především hra, hra o tom všem, hra na to vše. Hra pro potěchu.“ (Antonín Přidal)

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.