ŠELMY A ŠAŠCI

Jiří Kruliš

Žánr: činohra
Obsazení: 11 mužů, 2 ženy

Hra je založena na skutečných historických událostech spojených s vládou Flaviovců a smrtí jejich posledního císaře Tita Flavia Domitiana (Domiciána) v Římě roku 96 po Kristu.  Domicián patřil k nejkrutějším římským císařům. Pod jeho tyranstvím trpěli nejen obyvatelé římského císařství, ale i jeho rodina - postavy dramatu: manželka Longina, bratranci Clemens a Sabinus, teta Cornelie. A taky třeba velitel městské policie Agricola a senátor Nerva (milenec císařovy manželky a budoucí císař). Všichni měli mnoho důvodů císaře nenávidět a dokonce i si přát jeho smrt.

 „Průvodcem“ událostmi je řecký stoický filozof a učitel Epiktétos (který v té době žil v Římě). Děj se odehrává za účasti skupiny 3 herců (šašků), kteří události nejen komentují, s humorem i odvahou, ale také připravují frašku pro císařskou rodinu a v závěru ji hrají. A možná nejen hrají - jejich představení končí smrtí císaře.                                

Tématem hry je pozadí císařovy smrti. Jak tomu bývá - nevyzpytatelné, plné dohadů, nejasností. A otázek. Kdo v tom hrál jakou roli? A jakou roli v tom všem hrál strach? Jaké byly motivy vraždy? Byla to nenávist, nebo naopak láska? Naděje? Víra? Touha po pomstě? Touha zvítězit? Odplata za krutost? Nebo touha vykonat něco dobrého? Pro sebe, pro své blízké, pro Řím?…  Anebo to snad bylo sebevražedné rozhodnutí samotné oběti, ovládané nesnesitelnou úzkostí?

To už se nedovíme – konec hry zůstává otevřený. Co ale víme je, že příběh císařovy smrti ve skutečnosti nebyl pouze tragédií. Nad strachem nakonec zvítězila radost a „do Říma se vrátil jarní vítr“.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.