DŽIHÁDISTOU SNADNO A RYCHLE! NÁVOD V OSMI KROCÍCH (TIKY) (Verstehen Sie den Dschihadismus in acht Schritten! (Zucken), 2017)

Sasha Marianna Salzmann

Překlad: Eva Schulzová
Žánr: činohra
Obsazení: variabilní

Hra Džihádistou snadno a rychle! Návod v osmi krocích (Tiky) v působivé dramatické zkratce zobrazuje proces, kdy se z tzv. „normálních lidí“ stávají radikálové se zbraní v ruce. Nejde o džihád ve významu svaté války muslimů proti bezvěrcům, „džihádismus“ v názvu hry je synonymem pro radikalizaci obecně. Text se skládá z osmi formálně různorodých částí: báseň v próze, vnitřní monolog, monolog chóru adresovaný publiku, dialog sestávající ze zpráv posílaných přes mobilní aplikaci, dopis, vyprávění ad. Střídají se jazykové styly od básnického přes hovorový až po vulgarismy a hrubé expresivní vyjadřování. Autorka neurčila počet postav ani mluvčí jednotlivých replik, a ponechává tak velký prostor inscenačnímu týmu. Lze vysledovat tři hlavní příběhové linie: Mladý heterosexuální bílý západoevropský úspěšný bohatý manželský pár, on – zaměstnanec na lukrativní pozici v prosperující firmě, ona – spisovatelka na volné noze. Jednou ráno muž náhle prozře: Migranti představují smrtelné nebezpečí a atentátník s bombou či kalašnikovem číhá na každém kroku. Musí svou ženu chránit. Zatím někde jinde, patrně ve stejné zemi, možná v tomtéž městě, ve vedlejším bloku, nebo dokonce v sousedním domě, si patnáctiletá dívka balí do školního batohu kuchyňské nože a vyráží s nimi do ulic. Chce udělat dojem na mladého muslima, s nímž si píše přes mobilní aplikaci. Nikdy se nesetkali, dívka však virtuální kontakt prožívá jako skutečný milostný vztah. A o patro níž nebo výš anebo třeba taky ve městě stovky kilometrů vzdáleném se jen o několik let starší student medicíny s ukrajinskými kořeny rozhodne, že před svou nevyjasněnou sexuální orientací a nefunkčním rodinným prostředím uprchne do země svých předků, aby se přidal k ilegální vojenské skupině.

Je to výpověď současné mladé generace, která nastoupila po generacích X a Y: smartphonová generace postižená epidemií „mobilního palce“. Trefné označení vystihuje, co je společné mladým lidem napříč národy i státy: Většinu času tráví s očima přilepenýma k displeji svého chytrého zařízení a neustále po něm cukají palcem sem a tam, jako by měli tik. Se směsí fascinace a soucitu sledují zprávy, videa, přímé přenosy ze všech koutů světa, často s drastickým obsahem, přitom hrají hry, jsou aktivní na sociálních sítích, nakupují v e-shopech a komunikují prostřednictvím online aplikací s lidmi, které často ani neznají. Mají problém s navazováním skutečných vztahů, neorientují se ve světě ani v sobě samých a propadají depresím, úzkostem a paranoiám. Ve spojení s přirozenou touhou po rebelii vůči každému, komu je nad třicet, pak tyto pocity můžou snadno vést k tomu, že mladí lidé podlehnou radikálním ideologiím, které jim – na rozdíl od rodičů, učitelů, médií – dávají jasná pravidla a odpovědi na základní otázky: co je dobro, co je zlo, jaký je smysl života, jak správně žít.

Četné odkazy v textu na tvorbu slavných rapperů jako Tupac Shakur, Kendrick Lamar, Dr. Dre či Curse napovídají autorčinu představu o rytmu a atmosféře inscenace.

Džihádistou snadno a rychle! Návod v osmi krocích (Tiky) patří vedle textů Mateřské znamínko okna namodro (2012), Materština mamelošn (2012) a Naučit se plavat (2013) k autorčiným nejúspěšnějším hrám. Inscenace, kterou vytvořil režisér Sebastian Nübling s mladými herci z Junges Theater Basel na scéně divadla Maxim Gorki Theater v Berlíně (premiéra 17. 3. 2017), byla nominována na cenu za nejlepší hru pro mládež na festivalu Heidelberger Stückemarkt 2018.

 

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.