NEROZUMNÍ VYMÍRAJÍ (Die Unvernünftigen sterben aus, 1973)

Peter Handke

Překlad: Barbora Schnelle
Žánr: činohra
Obsazení: 6 mužů, 2 ženy

QUITT: Dnes jsem smutný.
HANS: A co jako?
QUITT: Ráno jsem uviděl manželku v županu s nalakovanými nehty na nohou a najednou se cítil opuštěně. Byla to taková věcná opuštěnost, takže o ní teď mohu mluvit s naprostou samozřejmostí. Ulevilo se mi po ní, pohltila mě, roztekl jsem se v ní. Opuštěnost byla objektivní, byla vlastností světa, žádný můj výmysl. Všechno se ode mne odvrátilo, ve vlídné harmonii. Při sraní jsem slyšel svoje zvuky, jako kdyby vycházely od někoho z vedlejší kabiny. Když jsem pak jel tramvají do kanceláře –
HANS: Abyste neztratil kontakt s lidmi a studoval jejich potřeby za účelem výroby nových produktů?
QUITT: - zařízla se mi smutná zatáčka, kterou tramvaj opisovala dlouhým obloukem, jako toužebný sen hluboko do srdce.
HANS: Panu Quittovi se do duše zařízla bolest světa.

Handkeho stále aktuální společensko-kritická hra Nerozumní vymírají se odehrává v prostředí kapitalistických podnikatelů, kteří se rozhodnou uzavřít kartel, aby se vzájemnou konkurencí nepřipravovali o zisk. Hlavní postavou je podnikatel Hermann Quitt, který, ač mladý, začíná bilancovat, a přitom pociťuje akutní ztrátu smyslu života.

Nerozumní vymírají jsou plastickým obrazem moderního světa podnikání. Handke zde ukazuje zájmy, které jsou založeny pouze na kapitálu a majetku a které se plíživě dostávají až do osobní sféry a deformují osobnost člověka.


Premiéra se konala 17. 4. 1974 v Theater am Neumarkt v Curychu (režie: Horst Zankl).

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.