IGLÚ (2013)

Yehezkel Lazarov

Překlad: Jana Slouková
Žánr: činohra
Obsazení: 1 muž, 1 žena

„Miluju tě, a až přijde zima, budu tě milovat ještě víc.“

Současná hra talentovaného dramatika Yehezkela Lazarova, která měla v roce 2013 premiéru v autorově režii v izraelském Tmu-na Theatre. Tato inscenace se českému publiku s úspěchem představila v červnu 2014 na hradeckém Festivalu Divadlo evropských regionů.

„Viděl jsem Leni postávat před domem, kde vyrůstala, přesně tady, přes ulici. Hned jak jsem jí zahlídnul, věděl jsem, že to bude ona. Chtěl jsem na ni zavolat, ale nezavolal, chtěl jsem se jí představit, zeptat se, jestli si mě pamatuje… ale bál jsem se. Stála jenom před tím domem a nikdy nešla dovnitř. Když se tohle dělo už pár měsíců, začal jsem ji sledovat. Sledoval jsem ji, kamkoliv se hnula. Polda je polda a všude si najde něco na práci. Kdekoliv seděla, jedla, studovala - seděl jsem, jedl a studoval...“

Raffi tajně miluje Leni. Miloval ji už jako dítě, miloval ji, když spolu každý den čekali na své rodiče, aby je hned po škole odvezli z kroužků domů, miloval ji jako svoji o rok starší sousedku, co bydlela jenom přes ulici, miloval ji ve všech dětských hrách, miloval ji ještě mnohem víc než filmy s Chuckem Norrisem a Brucem Lee, miloval ji proto, že byla vždycky zvláštní. Zádumčivá divná jedenáctiletá holka. Holka, jejíž matka od ní utekla. Prý do Ruska. S novým chlapem. Holka z rodiny, kde se často křičelo a kam policajti přijeli vždycky pozdě. Holka, která měla své velké tajemství… Raffimu je dnes sedmadvacet. Pracuje u dopravní policie a s Leni se znovu setkává. Leni sice vyrostla, ale zvláštní je pořád. Postává často před domem, kde bydlela jako malá. A jednoho dne tam stojí a drží v ruce kanystr a sekeru... Raffi musí zasáhnout. Konečně ji oslovit. A svěřit se jí se svým životním snem. Odletět na Aljašku...

Hořká komedie o svérázné lásce, fantazii, touze, útěku a společných vzpomínkách z dětství. A taky o tom, že se nic nevryje do paměti tak, jako přání zapomenout. Kde končí přátelství a začíná láska? Co je a není fantazie? Dá se před realitou utéct do iglú na Aljašce? Může láska pomoci jednou provždy zapomenout? Leni a Raffi v iglú. Iglú jako klidné útočiště uprostřed mrazivé reality i planoucí fantazie. Tato poetická hra, ve které se prolíná současnost s minulostí a vzpomínkami z dětství, představuje skvělou a hravou příležitost pro dva mladé herce.

„Kolik je? -- Za deset tři. -- Prošvihnul jsi let? -- Letí to za deset minut. -- Jak dlouho to trvá? -- Čtyři hodiny do Říma, pak dalších deset do Vancouveru. A pak se letí do Anchorage. Pak se přeletí do Juna a pak tři hodiny cesty k chatě. -- To je fakt dlouhý… -- Jo... Ale podle aljašskýho času ti zrovna kupuju lístek... -- Jak to myslíš? -- Aljaška má jedenáct hodin zpoždění. -- Jak zpoždění… tohle nikdy nepochopím… Je tam pozdějc než tady? -- Ne, tam ještě není tady. -- Fakt? -- Jo… sranda, ne? Jenom si to představ. Když tady bylo 11. září, tam bylo ještě desátýho. Když jsme tady začali Druhou Libanonskou válku, oni tam zrovna zjistili, že bude. A to nemluvím o tvým tátovi. -- Co s ním? -- Když jsi ho tady pohřbívala, tam byl ještě naživu.“

 

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.