BAAL (1918)

Bertolt Brecht

Překlad: Kateřina Bohadlová
Žánr: činohra
Obsazení: 3 muži, 2 ženy (lidé, žádné karikatury)

MLADÍK: Ano! Celé noci jsem vzhůru, občas si říkám, že „to“ chce. Mohli bychom si být ještě blíž. Někdy ji mám v noci na dosah ruky. Třese se mi v náručí, ale nedokážu to udělat, je jí sedmnáct.
BAAL: Třeba na to už má věk, ale nedělej to. Takhle je to hezčí, můžeš se dotýkat její ruky nebo ji vzít kolem boků.
MLADÍK: To si netroufám.
BAAL: Tak to nedělej, sedni si s ní do trávy a hlaď ji po ruce. V devatenácti má mít láska zatím jen duševní rozměr. Cítíš někdy její kolena, která jsou určitě pěkně hubená a sexy a mají tendenci se plést a podlamovat? Tohle všechno stačí a tenká látka ještě zvětšuje potěšení. Představ si, že má na sobě, na tom snědém těle bílé prádlo, sněhobílá košile pečlivě a cudně zakrývá to nejcennější. Ty sám ji musíš chránit vlastním tělem, aby ji něco nepošpinilo, protože jakmile si ji vezmeš, nezbude z ní víc, než neustále toužící hromádka masa.

 

Baal. Cynik? Romantik? Alkoholik? Zhýralec? Básník? Asociál? Umělec? Zatracenec? Dítě?


Dvacetiletý Bertolt Brecht napsal Baala v roce 1918 jako svou první celovečerní hru (překlad Kateřina Bohadlová). Hra existuje v pěti verzích a právě tato první je z pětice nejanarchističtější a nejdrsnější. V dalších verzích se Brecht snažil hru pročistit a zpřístupnit ji jak inscenátorům, tak divákům (poslední verzi hry přeložil Ludvík Kundera a Rudolf Vápeník).

 

Brecht o Baalovi: Obsahem této divadelní hry je obyčejný příběh muže, který v jedné kořalně zpívá hymnus na léto. Nestará se o výběr publika–stejně tak jako následky léta, kořalky a zpěvu. Ten muž není moderní básník. Baal není od přírody nijak znevýhodněn. Pochází z doby, která tuhle hru bude jednou uvádět. Vzpomínáte si na Sokratovy a Verlainovy ubohé lebky? Na herce, kteří básní o extrémech a přitom si nevědí rady s průměrností: Baal není ani zvlášť komické, ani zvlášť tragické povahy. Má v sobě vážnost všech zvířat. Co se týče hry, objevil v ní autor po usilovném přemýšlení jistou tendenci: chce dokázat, že je možné, aby si člověk přišel na své, když je ochotný zaplatit. A když není ochotný zaplatit. Když jednoduše zaplatí… Tahle hra není příběh jedné, ani mnoha epizod, je to příběh jednoho života. Původně se jmenovala: „Baal žere! Baal tančí!! Baal křepčí!!!“

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.