AIANTOVA LYSISTRATA

Roman Sikora, Sofokles, Aristofanes

Žánr: tragifraška
Obsazení: 8 mužů, 7 žen

Muži vládnou mečům. Ženy vládnou mužům – nebo světu?

 

Nová originální adaptace příběhu starého jako evropská kultura sama. Aristofanovu komedii Lysistrata autor adaptace Roman Sikora provázal se Sofoklovou tragédií Aiás tak umně, že zápletka týkající se boje za mír a rovnoprávnost mezi muži a ženami vystupuje z roviny zastaralé frašky a stává se aktuálním tématem. Vždyť i dnes stojí muži a ženy často na opačných stranách všemožných barikád, i dnes je možné slyšet nářky žen, kterým leží na bedrech péče o domácnost i o děti, zatímco jejich muži vedou války okolo konferenčního stolu, a i dnes platí, že sexuální pud člověka ovládá nezměrnou silou.

 

Aristofanés byl velký komediograf, jemuž nic lidského nebylo mu cizí. Proto přišel na úžasný nápad – učinit z milostné touhy mírotvorný prostředek aneb Chtíčem za mír! Mladá vdova z Athén Lysistrata se smluví se ženami dalších řeckých měst, a dokonce i s těmi z obléhané Tróje, že dokud nezavládne mezi muži mír, bude pro ně veškerá ženská náklonnost, zvláště ta erotická, zcela nedostupná. Odříkání potěšení je velmi mučivé – a nejen pro muže, ale i pro ženy úkol dodržet úmluvu znamená nadlidské úsilí. Nakonec ale dobrá věc zvítězí a lze předpokládat, že zanedlouho po uzavření míru dojde v řeckých městech k populační explozi. Narodí se tak i hodně kluků, budoucích vojáků…

 

Ze Sofoklovy tragédie Aiás si dramatik Roman Sikora propůjčil klíčový motiv: Statečný válečný hrdina Aiás se poté, co mu jeho velitelé odepřou poctu, na které mu velmi záleží, rozhodne své nadřízené povraždit. Bohyně Athéna mu však zastře mysl, a tak Aiás místo velitelůů řeckého vojska pobije stádo dobytka. Když se vzpamatuje a uvidí následky svého hrozného činu, z hanby spáchá sebevraždu. Tento příběh se v nové adaptaci stal základem pro následující dění, vlastně jeho úvodem. Lysistrata je (na rozdíl od Aristofanovy verze) v Sikorově hře vdovou po Aiantovi, a tak jsou motivy jejího jednání podepřeny čerstvými zkušenostmi s krutostí a nespravedlností válečného běsnění.

 

Hra vznikla pro brněnské Národní divadlo, kde měla premiéru v režii Martina Čičváka v červnu 2014.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.