Dozorčí rada



Vadim Petrov

prof. Vadim Petrov

předseda dozorčí rady
prof.petrov@seznam.cz

*24. 5. 1932, Praha. Významný český skladatel. Zakladatel a první ředitel Konzervatoře Jaroslava Ježka (dříve Lidová konzervatoř) Praha. V letech 1976 – 1992 profesorem skladby a hudební teorie na Konzervatoři v Praze. Držitel Platinové desky Supraphon (2003). Ve své kompoziční práci se postupně specializoval na hudbu scénickou k divadelním a rozhlasovým hrám, filmovou k televizním inscenacím a filmům. Během své tvůrčí umělecké činnosti vytvořil na 1.285 hudebních titulů.



Šimon Pellar

Šimon Pellar B.A

místopředseda dozorčí rady

*3. 1. 1948 Opava (okr. Opava), č. překladatel. Kromě pražské FFUK vystudoval i UICC v Chicagu. Je autorem mnoha překladů z oblasti anglo-americké literatury (W. Golding, G. Durrell, H. G. Wells, P. Matthiessen), divadla (T. Capote, E. Albee), a filmu (M*A*S*H). Jako bývalý korespondent tiskové agentury Reuters v Praze překládá do angličtiny politickou publicistiku, ale i uměnovědné a populárně vědecké publikace, rozhlasové a divadelní hry a filmové scénáře (Škvorecký, Hrabal). Kromě toho je veřejně činný v oblasti autorských práv (DILIA), profesionálních sdružení (Obec překladatelů) a nadačních aktivit (NČLF).



Zdeněk Zelenka

Mgr. Zdeněk Zelenka

místopředseda dozorčí rady

*15. 12. 1954, Praha. Obor filmové a televizní režie vystudoval na FAMU v letech 1976 – 1981. Debutoval koprodukčním filmem Čarovné dědictví, v roce 1990 začal spolupracovat s Československou, posléze Českou televizí, pro kterou jako svůj první titul natočil celovečerní komedii Radostný život posmrtný. Od té doby realizoval dalších více jak šedesát titulů nejrůznějších žánrů (Kanadská noc, Brouk v hlavě, Návštěva staré dámy), k většině si píše scénáře (Bankrotáři, sedmidílný cyklus detektivek Ach, ty vraždy!). Jako scenárista se podílel například na filmech Nesmrtelná teta, Requiem pro panenku, Válka barev, Rebelové, Hlídač č.47 aj. Napsal a natočil i mnoho scénářů na motivy děl slavných světových i českých autorů (Dürrenmatt, Sartre, Feydeau, Molière, Wilde, Cocteau, Boccaccio, Twain,  Quentin, Doyle, Šotola, Scheinpflugová, Werich). Často spolupracuje s divadly (Divadlo na Jezerce, Semafor, Hybernia), mimo jiné napsal ke slavnostnímu otevření divadla Hybernia libreto muzikálu Golem. Nepřehlédnutelná byla jeho letitá spolupráce s dramatikem Jiřím Hubačem, z jejichž společné dílny vzešly tituly např. Arrowsmith, Velký případ, Falešné obvinění, Stín viny, Hodina klavíru. Točí i filmy dokumentární, řada jeho původních látek vyšla knižně.



Marek Epstein

Mgr. Marek Epstein

člen dozorčí rady

*1975. Scenárista, občasný spisovatel a sváteční dramatik. Vystudoval Filmovou fakulta AMU obor Scenáristika a dramaturgie. Od roku 2003 se podle jeho scénářů realizovalo 10 celovečerních filmů (např. Václav, Ve stínu, Roming, aj.),  6 televizních (př. Osmy) a dva seriály. Rozhlas secvičil dvě rozhlasové hry, vydal dvě útlé knihy a divadlo Rokoko uvedlo jeho drama Veterán. 



Hana Linhartová

PhDr. Hana Linhartová

člen dozorčí rady

*12. 4. 1953, překladatelka z němčiny, předsedkyně Obce překladatelů, členka DILIA a českého centra PEN klubu. Absolventka FFUK. Působí na katedře jazyků Právnické fakulty UK, spoluautorka učebnic Německé právnické němčiny. Překládá převážně rakouskou beletrii. V jejím překladu vyšla díla J. Rotha, Ö. von Horvátha, E. Kishona, F. Wandera, A. Kaminského či V. Vertliba, P. Härtlinga, S. Volkova, i řada dětských příběhů Ch. Nöstlingerové aj.

Za překlady byla oceněna Prémií rakouského úřadu spolkového kancléře či tvůrčí odměnou v rámci Ceny Josefa Jungmanna za překlad Martina Doerryho, Mé zraněné srdce (Prostor 2005), překlad A. Steinhöfela: Rico, Oskar a přízraky (MF 2012) byl v nejužší nominaci  na Zlatou stuhu. Roku 2013 obdržela Plaketu DILIA za celoživotní úspěchy v oblasti kultury.



Petr Markov

Mgr. Petr Markov

člen dozorčí rady

*25. 8. 1945 v Praze. Původně byl konstruktérem ČKD. Vystudoval scénáristiku a dramaturgii na FAMU a nastoupil jako scénárista Filmového studia Barrandov. Je autorem mnoha námětů k filmům, např. Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Pro děti napsal společně s M. Macourkem Létajícího Čestmíra, který byl zfilmován v televizní seriál.



Vladimír Michálek

Vladimír Michálek

člen dozorčí rady

*2. 11. 1956, Mladá Boleslav. Scénárita, filmový a divadelní režisér. Vedle dokumentárních filmů je autorem několika celovečerních filmů - Amerika, Zapomenuté světlo, Je třeba zabít Sekala, Anděl Exit, Babí léto, O rodičích a dětech, Praha očima... Všechny uvedené filmy obdržely několik Českých lvů i zahraničních ocenění. Z televizní tvorby můžeme uvést TV filmy Jistota, Lovec a datel, Pískovna, Okno do hřbitova i slovenský TV seriál Záchranáři. V divadle Minor režíroval Modrý pokoj anglického dramatika Davida Hare a v Divadle Bez zábradlí českou premiéru hry Jeffa Barona - Návštěvy u pana Greena.



Roman Ráž

PhDr. Roman Ráž

člen dozorčí rady

*28. května 1935 v Praze, prozaik, autor rozhlasových a televizních her a filmový  scénárista. Vystudoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně dějiny umění a estetiku a na pražské FAMU filmovou vědu a dramaturgii. Už jako student publikoval básně, fejetony a povídky v Novém životě, v Hostu do domu a dalších časopisech. Po ukončení studia pracoval jako dramaturg a režisér zábavných pořadů v Brně, v letech 1967 – 1970 byl zaměstnán jako dramaturg brněnského studia Československé televize, odkud byl začátkem tzv. normalizace propuštěn z ideových důvodů. Od roku 1971 je tedy ve svobodném povolání – na volné noze.



Karel Smyczek

doc. MgA. Karel Smyczek

člen dozorčí rady

*1950 – herec, scenárista, režisér a pedagog. Je ženatý, s manželkou Danou mají tři děti a pět vnoučat.

V dětství hrál v řadě filmů. Nejvýraznější je hlavní role ve Vláčilově Holubici (1959). Po absolvování FAMU nastoupil na Barrandov, kde spolupracoval především se skupinou Oty Hofmana a programově se celoživotně věnuje tvorbě pro děti a mládež. Po listopadu 89 začal také učit na FAMU, nejdříve jako as. Jaromila Jireše a posléze jako samostatný vedoucí ročníku.

Jeho filmy (např. Housata, Jen si tak trochu písknout, Jako zajíci, Sněženky a machři, Krajina s nábytkem, Proč?, Pražákům, těm je hej, Lotrando a Zubejda) byly uvedeny a oceněny na zahraničních přehlídkách a festivalech. Hyeres (Francie), Mannheim, Bělehrad, Londýn, Berlinále, Gion, Rio de Janeiro, Vevey, Peking, Torino, Mnichov, Barcelona, Seoul, Cannes, Montreux.

Kromě  inscenací, cyklů a hudebních pořadů (Originální pražský synkopický orchestr získal hlavní cenu v Montreux 1991), realizoval pro televizi také seriály. Třetí patro, Bylo nás pět, Drákulův švagr, To jsem z toho jelen, Místo nahoře, Dobrá čtvrť, Poste restante, Špačkovi v síti času... Na většině prací, které režíroval, se podílel také autorsky.

Méně známá je jeho činnost v oblasti dokumentu. Vytvořil řadu portrétů např. pro cyklus GEN a GENUS ( mj. Jaromíra Jágra, Martiny Navrátilové, Tomáše Dvořáka, ale také našich významných lékařů a naposledy i portrét Petra Pitharta, který právě dokončuje). Dokumenty o dětských hercích nebo Tajemství rodu Květy Fialové. Pro "Déčko" v České televizi natočil 72 dílů o etiketě.

Spolu s Jaromilem Jirešem zakládal Asociaci českých scenáristů a režisérů, posléze byl předsedou a po řadu let byl v předsednictvu ARASu. Stejně jako Filmové a televizní akademie. V současnosti pomáhá v několika orgánech jako poradce - Festival Zlín, Déčko ČT, kolegium starosty Prahy 6.

Je nositelem celé řady ocenění a uznání v naší republice - také za celoživotní mimořádnou uměleckou práci, kterou ho poctila DILIA v roce 2013.



Libor Dvořák

Libor Dvořák

člen dozorčí rady

* 6. června 1948 Cheb, český novinář, komentátor rozhlasové stanic Český rozhlas Plus, který se dlouhodobě zaměřuje na oblast Ruska a přilehlých postsovětských regionů. Celoživotně se věnuje i překladu ruské moderní i klasické beletrie.

V letech 1959 až 1963 pobýval v Sovětském svazu, kde jeho otec Richard Dvořák pracoval ve funkci československého velvyslance v Moskvě. V roce 1967 ukončil mladoboleslavskou Střední zemědělskou technickou školu mechanizační, po které pokračoval studiem filosofie a ruštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval roku 1974.
Až do sametové revoluce byl zaměstnán v časopise Sovětská literatura, v období 1990–1991 se stal jeho šéfredaktorem a ředitelem Lidového nakladatelství Praha. Poté postupně pracoval na pozici redaktora ve Východoevropské informační agentuře, České televizi (1992–1993 a opět 1996–2005), Rádiu Alfa (1993–1995), České informační agentuře (1995–1996). Od roku 2005 do současnosti působí v Českém rozhlasu na stanicích ČRo6 a poté ČRo Plus.
Je překladatelem z ruštiny, mezi autory, jejichž díla překládá, patří například bratři Strugačtí, Vladimir Sorokin, Viktor Pelevin, Michail Bulgakov či Zachar Prilepin. V posledních asi deseti letech se zaměřuje i na ruskou klasiku – Tolstoj: Vojna a mír, Dostojevskij: Bratři Karamazovovi, Gončarov: Oblomov, Bunin: Proklaté dny.
Za překlad díla Proklaté dny od Ivana Alexejeviče Bunina získal tvůrčí prémii v rámci Ceny Josefa Jungmanna pro rok 2006.

Na přelomu milénia se účastnil stávky v České televizi, po níž napsal knihu Česká televize, věc veřejná aneb Deník teroristy. Je také autorem knih Nové Rusko a trilogie Ej, čuvak! Ruský slang aneb Český hambář jazyka ruského, Šutkopis a Lenin je v Ječný.
Od roku 1967 je ženatý s Ludmilou Dvořákovou, mají dvě děti. Bratr Milan Dvořák je překladatel a simultánní tlumočník z ruštiny a angličtiny.